900 BUR 1

Burckhardtovy Betrachtungen jsou knihou, která se nečte nijak lehce.

Jedním z důvodů je například to, že autor mnohé myšlenky a postoje ani příliš nevysvětluje, ale prostě je postuluje jako hotové věci. Nezdržuje se vysvětlováním cesty, protože ji sám mnohokrát a velmi důkladně prošel a tudíž se mu zdá nezajímavé se složitěji rozepisovat, o něčem tak "banálním". Mnohdy je proto vcelku obtížné pochopit, k čemu se že Burckhardt vlastně konkrétně vyjadřuje, proč argumentuje tak jak argumentuje, a především, proč tvrdí právě to. Při důkladnějším promýšlení je ovšem jasné, že nejde o nějaké náhodné okamžité nápady, ale o tvrzení hluboce promyšlená. Je ovšem pravda, že více než sto let historického bádání interpretaci mnoha historických událostí výrazně proměnilo, takže mnohá Burckhardtova tvrzení neobstojí jednoduše právě proto, že vycházel z chybných nebo příliš zjednodušených předpokladů.

Jiným důvodem faktu, že kniha se "nečte lehce", že na čtenáře klade zvýšené nároky a mnohdy může vyvolávat polemické reakce je i to, že autor psal text knihy velmi subjektivně, navíc opravdu spíše v podobně poznámek a nikoli k publikaci připravené knihy.

Navíc si kladl otázky, které si většina historiků raději neklade. Stačí například uvést název kapitoly: "O štěstí a neštěstí v dějinách", aby bylo jasné, do jakých osidel se autor nutně dostává. Činí to ovšem vědomě a činí to proto, že chce k tomuto tématu cosi podstatného sdělit.

Jako celek, jako "hotový interpretační klíč" světových dějin kniha neobstojí, jako pozoruhodný doklad ovšem rozhodně a jako "chytrá knížka" plná pozoruhodných postřehů, myšlenek, tvrzení také. Pokud ji člověk čte nikoli s tím, že chce strhat rekord v rychločtení, ale naopak nespěchá a jednotlivá tvrzení kriticky promýšlí, jsou Weltgeschichtliche Betrachtungen čtením velmi zajímavým a hluboce podnětným. ( )