Pavel Kosatík

Londýn, válka. Prezident v emigraci Beneš a jeho šéf špionáže plukovník Moravec. Atentát na Heydricha aneb k čemu je dobrá vražda tyrana.
Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné (tedy aby s tím nakonec souhlasily velmoci), je třeba vytvořit situaci, která z Československa jasně vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje. (Česká televize)… (mehr)

Děti, budu vám vyprávět jak jsem poznal vaší matičku zem. Bude to tak na sedmset epizod a na konci vám prozradím, že jste ve skutečnosti adoptovaní maďaři. Takže. TGM.

Ne, to nejsou ty francouzské vlaky, nýbrž pán, který dosáhl takové slávy, že ho Faith No More dali na obal alba. Popravdě byla moje znalost života a práce praděda České republiky poněkud ostudná, a tak jsem rád, že Pavel Kosatík vypustil do světa tak trochu zvláštní životopis. Ono "Jiný TGM" v názvu knihy není úplně pravdivé, Kosatíkův TGM je ten samý člověk, který se stal zaslouženou obětí životopisců již mnohokrát. Jiný je však Pavel Kosatík a tak je jiný jak úhel, kterým životopisec na Masaryka nahlíží, tak i kniha samotná.

Jiný TGM v první řadě ukazuje, že nový Masaryk, který by přišel a spasil ztracený Český národ, asi není zrovna to, co bychom dnes potřebovali. TGM byla postava z jiné doby, která byla možná na své poměry značně pokroková, v dnešních měřítkách by však připomínala spíš nebezpečného autokratického zpátečníka, nebo možná demokrata s několika "slepýma skvrnama", za nimiž se skrývají situace, v nichž demokratické principy tak úplně neplatí. Tak například Slováci, kteří se ve společném státě s Čechy ocitli vlastně hlavně proto, aby celkový počet "čechoslováků" v novém státě bezpečně převýšil počet němců na území, které si Masaryk pro Československo nárokoval, o svém osudu rozhodovat nemohli, neboť na to ještě nebyli připravení. Masaryk také mimo jiné zavedl tradici nesouladu zahraniční politiky prezidenta a vlády, jež se s velkým úspěchem po sametové revoluci navrátila.

Masarykovu roli na vzniku samotatného Československého státu však jednoduše nelze přecenit a urputnost, s jakou v Kosatíkově podání bojoval za něco, o co téměř nikdo další v té době nestál, je každopádně obdivuhodná, stejně jako skutečnost, že vzniku státu dosáhl vlastně odzadu: v zahraničí sestavil Československé legionářské oddíly a pak je použil jako důkaz, že národ, který má legie, by podle práva sebeurčení měl mít i vlastní stát. Jeho celý život byl, zdá se, plný podobných bojů o více či méně důležité cíle, pro které byl schopen obětovat vše, včetně své rodiny.

O TGM by se dala napsat bezpochyby mnohem delší kniha, Kosatík však (zdá se mi) dokázal Masaryka a jeho dobu vystihnout na relativně malé ploše. Nezachází do podrobností a díky tomu má Jiný TGM rychlý spád, přesto nabízí řadu zajímavých postřehů (tak třeba o tom, že kult tatíčka Masaryka vznikl částečně i díky tomu, že v roli vůdce národa nahradil rakouskouherského císaře, a obdiv tak od vycvičeného národa získal víceméně ze setrvačnosti.) Jiný TGM je zajímavý i vizuálně, a ač mě většina vtipů s přeškrtnutými nadpisy či část kreseb nijak zvlášť nenadchla, jde rozhodně o hezký přírůstek do knihovny.… (mehr)

Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990 až 1996 předsedkyní Československého, resp. Českého olympijského výboru. Po rodinné tragédii v roce 1993 se na dlouhou dobu stáhla do soukromí, na veřejnosti vystupuje až v posledních třech letech. Kniha Pavla Kosatíka Věra Čáslavská - život na olympu je autorizovaným životopisem, zachycujícím vůbec poprvé uceleně a plasticky celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby.… (mehr)