Tři Platónovy dialogy (Ión, Hippias větší a Faidros), z nichž první dva pocházejí z Platónova mládí a třetí z pozdějšího období, spojuje úsilí definovat podstatu krásna. Platón se v nich pokouší určit shody a rozdíly mezi uměním a filozofií, vyložit podstatu umělecké tvorby a stanovit pravidla řečnického umění.
Kniha je záznamem dialogu mezi Sokratem a třemi moudrými muži – Iónem, Hippiem a Faidrem. Ión, jeden z nejslavnějších rapsódů, řeší se Sokratem, zda jeho umění recitovat Homéra vychází ze odborné znalosti či jakéhosi božského vnuknutí, které Ióna k Homérovi přitahuje. Hippias je pro změnu Sokratem těžce zkoušen v otázce, co je to krása a jak vypadá její nejpřesnější definice. Nejznámější dialog s Faidrem pak řeší podstatu řečnictví a jeho krásy...